Co je to akumulátor (baterie)?

Nejjednodušší definice: AKUMULÁTOR je elektrochemický zdroj elektrické energie.

Pro upřesnění je nutné dodat, že se jedná o zdroj stejnosměrného elektrického proudu. Základní vlastnost akumulátoru, či schopnost chceme-li, je akumulace elektrické energie (kumulovat čili hromadit, odtud název akumulátor). Za akumulátor můžeme považovat každý sekundární galvanický článek (dle italského přírodovědce Luigiho Galvaniho, který jako první pozoroval vliv malého elektrického výboje, při pitvě žáby, přičemž elektrody tvořili kovový nástroj a kovový podklad).

Každý akumulátor, aby fungoval, musí sestávat minimálně z jednoho článku, jmenovité napětí nejznámějšího olověného jsou 2V. Článek, aby fungoval, musí sestávat minimálně ze 3 reaktantů. Prvním reaktantem je záporná elektroda (katoda), druhý reaktant vytváří prostředí, u olověných akumulátorů hovoříme o elektrolytu (roztok kyseliny sírové a vody) a třetím reaktantem je kladná elektroda (anoda). Při uzavření elektrického obvodu, začne v článku docházet k chemické reakci. K vybíjení nebo k nabíjení. Při vybíjení prochází elektrický proud od záporné elektrody ke kladné, přičemž dochází k přeměně chemické energie na elektrickou, tento jev trvá do doby dokud nejsou aktivní hmoty reaktantů spotřebovány, lépe řečeno dočasně přeměněny. Akumulátor se od běžných primárních článků (tužkové „baterie“, apod.) liší tím, že aktivní hmoty reaktantů lze během životnosti akumulátorů opět obnovit (přeměnit) pomocí nabíjení. Proud elektronů přinutíme k opačnému průchodu, od kladné elektrody k záporné.